Únor 2012

Cítím se volná

20. února 2012 v 22:50 | ich |  Deníček
Ten název jsem tomuhle článku dala ještě před tím, než jsem si přečetla milý komentář od Šárky, Oroniel - mé lesní víly. Má pravdu. Nějaký systém SB... vždyť jde o to, že se máme rády my dvě, dvě osoby, ne dvě internetové stránky...

No a ta původní věc, proč to píšu je, že jsem promazala rubriku "Deníček". Smazala jsem kraviny a myslím, že jsem nechala to, co je úplně zbytečné a neškodné... ale co je nejdůležitější... je to pravdivé a stále se na to mohu odkázat. Teda myslím, že jsem udělala dost zbytečné práce. Proč to nesmazat všechno? Neee. Jsou to pro mě poklady. Abych věděla, kdy jsem se musela co konkrétně učit do dějáku, kdy nám odpadla bižule, nebo co jsem dostala z chemie... to se dneska už tak nevidí...

A cítím se volná, jako bych zahodila poslední zbytky velkého kamenu.

Mazat, mazat, mazat...

20. února 2012 v 20:41 | ich |  Deníček
Tak. Před chviličkou jsem se rozhodla. Přečetla jsem si... kousek z této rubriky... pár článků. Ehm... nechápu se... jako bych měla v ruce magnet a ten přitahoval tu žiletku, co mám ve stole. To přece není možné... Ale, co s tím mám udělat?

Mno... tak jsem se před chvilkou rozhodla, že přecejen mezi těmi články jsou i takové malinkaté pokládky, které se rok od roku budou zvětšovat... ale ještě to chvíli potrvá. Tak abych mohla z těch drahokamů vyházet to, co tam nepatří... tak to prostě promažu. Nechám to, co je vhodné, co dávno neplatí (a neplatilo) mažu...

jéj... no co k tomu dodat...


Tak nějak zase v sobě

12. února 2012 v 21:41 | ich |  Texty(mé kecy:)
No jéj, už jsem sem douho nic pořádného nedala... a asi ještě nedám. Jen mě překvapuje, že vidím, jak mi pomalinku roste návštěvnost. Asi doufáte, že jsem už konečně pořádně umřela a hlídáte, kdy sem - a hlavně kdo - zveřejní mé parte. No, teď váz zklamu. Tak třeba zítra...